Den 20 – Božka žárlí aneb Když má trenér biceps jak Božka křídla
Den 20 – Božka žárlí aneb Když má trenér biceps jak Božka křídla
To to letí! Už dvacátý den výzvy. Sama tomu nevěřím. A víte co? Cítím se čím dál tím líp – jako kdyby se moje tělo konečně začínalo probouzet po zimním spánku… nebo spíš po zimním desetiletí.
A teď pozor – do hry vstupuje nový hráč: můj starší syn. Trenér hokejové mládeže a také sám hraje hokej… s bicepsem velikosti menší dýně. Nabídl se, že mě začne trénovat. Prý mě „dá dohromady líp než Božka“. No, to se nemělo říkat nahlas…
Božka nasadila výraz anděla uraženého na nejvyšší úrovni. Sedla si na hrazdu a s očima v sloup si prý dává “tréninkový protestní půst”. Ale stejně tam byla. Pozorovala nás. A občas sykla něco jako „držíš to špatně“ nebo „dej si ještě tři“. Takže jo, stále je se mnou. Jen teď tak trochu… bokem.
Včerejší trénink byl fakt parádní. Vyzkoušela jsem stroje, které jsem doteď míjela obloukem jako zakázané ovoce. A světe div se – ono to bylo zábavné. A náročné. A osvobozující. Jako když se člověk naučí novému kouzlu.
Na váze mám dolů zatím 3 kila, ale pocitově jsem lehčí aspoň o pět. Protože když se člověk hýbe, nejen že se hubne rychleji, ale i mozek začíná věřit, že je možné úplně všechno. Třeba i běžet… nebo udělat klik. Ale to možná přeháním.
Božka hlásí z tréninkového zákulisí:
„No jo, kluk má svaly, ale já mám křídla! A ty ti pomůžou přeletět i přes dny, kdy se ti nebude chtít. Ale dneska… dneska tě beru zpátky do party. Až tě zítra budou bolet stehna, víš komu děkovat.“
Mini cvičení od Božky pro čtenáře:
Zkuste dnes 10 dřepů, 10 hlubokých nádechů a 10 vděčností, které si řeknete nahlas. A pak si dejte pusu do zrcadla – zasloužíte si to.
